Vzdělání je cennější než tituly: 20 let UJAK

Když jsem někdy v roce 2001 seznal, že vznikla soukromá vysoká škola, která se hodlá věnovat pedagogickým studiím, přišlo mi to jako dobrý nápad, který se bude těžko prosazovat. Dobrý nápad proto, že v  té době se sektor soukromého vysokého školství již úspěšně kvantitativně rozvíjel, avšak studia pěstovaná na  soukromých vysokých školách byla zaměřena zcela mimo pedagogiku. (V  tomto ohledu se situace ani v  následujících 20 letech nezměnila.) A  proč jsem myslel, že se takový nápad bude těžko prosazovat? Inu proto, že stávající pedagogické fakulty činné ve  svazcích i významných veřejných vysokých škol neměly zrovna na  růžích ustláno a  jejich absolventi jakbysmet. Spoléhat na to, že o zpoplatněná pedagogická studia na  soukromé vysoké škole bude dostatečný zájem, se jevilo jako svého druhu bláznovství.

Nyní, po 21 letech, z nichž jsem – aniž bych to byl v  roce 2001 tušil  – patnáct let strávil na oné vysoké škole, mám mimořádnou šanci své původní hodnocení korigovat. Anebo ne? Vysoká škola Jana Amose Komenského, později první soukromá česká univerzita, Univerzita Jana Amose Komenského Praha, byl dobrý nápad, ale ohromně těžko se prosazuje. Myslím, že právě tato polarita je určujícím prvkem nejen dosavadní historie UJAK, ale i každého jejího budoucího vývoje.

Stručná, všeobecně známá historie instituce je tato: Univerzita Jana Amose Komenského Praha (UJAK) vznikla původně jako Vysoká škola Jana Amose Komenského (VŠJAK) v  roce 2001 na  základě státního souhlasu a akreditace prvního studijního programu a oboru. V  roce 2006 se po akreditaci doktorského studijního programu stala první soukromou vysokou školou univerzitního typu a  podle toho pozměnila své jméno. Ve vysokoškolském studiu a  výzkumu se UJAK orientuje na  humanitní a  společenské vědy s převahou vědních oborů řazených do  následujících oblastí vzdělávání: neučitelská pedagogika, ekonomické obory, bezpečnostní obory, mediální a komunikační studia, právo, politické vědy.

Dopřejme si však nyní méně stručný a  možná i  ne tak všeobecně známý pohled do  historie UJAK. První roky činnosti VŠJAK budou už navždy charakterizovány nadšením z budování nové a originální instituce, jejím rychlým kvantitativním rozvojem a  působením v idylickém prostředí pronajatého malostranského „paláce“. Po prvních pěti letech své existence měla VŠJAK přes 1 400 studujících.

Druhá zásadní fáze života vysoké školy byla spojena se získáním univerzitního statusu, s  přesunem celé instituce do  vlastních, velkorysých prostor na  pražském Žižkově, se systematickým budováním mimopražských poboček, s rychlým zvyšováním počtu studentů a také s výrazným rozvojem portfolia studijních programů. Ty se kromě „tradiční“ pedagogiky (speciální pedagogika, vzdělávání dospělých) postupně rozšířily i na hospodářskosprávní studia, sociální komunikaci, management, rozvoj lidských zdrojů, audiovizuální komunikaci nebo scénická a mediální studia. V  rámci kurzů celoživotního vzdělávání vznikl i  prestižní, mezinárodně akreditovaný program MBA. V  daném období UJAK rozvinula bohatou univerzitní infrastrukturu, která kromě standardního materiálního a  technického zabezpečení výuky a  výzkumu v  žižkovském „kampusu“ a  ve  čtyřech mimopražských pobočkách zahrnovala i  vlastní univerzitní vydavatelství, univerzitní knihovnu a audiovizuální studio. Po dalších pěti letech své činnosti, v roce 2011, měla UJAK již na 10 000 studentů.

Třetí významná éra UJAK, mezi lety 2011 a  2016, představovala dobu vrcholného rozvoje instituce, Vzdělání je cennější než tituly 20 let UJAK 8 téma s  nímž ovšem přišel i okamžik, kdy musela univerzita čelit vnějším zásahům do  své činnosti (především v  letech 2011 a  2015), které měly negativní vliv na  rozvoj UJAK a s nimiž se vysoká škola nikdy neztotožnila. Tehdejší akreditační komise bez jakékoli zákonné opory sankcionovala UJAK za  údajně příliš vysoký počet studentů. Tyto zásahy vedly k ukončení činnosti všech mimopražských poboček školy, k  postupnému snižování počtu studentů (na  úroveň 2 600 studentů v  roce 2016) a  k  zabránění dostudování stovkám studentů speciální pedagogiky, jimž UJAK jako jediná vysoká škola v ČR byla schopna poskytnout požadované doplnění kvalifikace. UJAK vyvinula během roku 2015 bezprecedentní a  úspěšné úsilí o  zajištění možnosti dostudování těchto studentů na Slovensku a v Polsku.

Poslední období činnosti UJAK, od  roku 2016 dosud, lze charakterizovat jako restart. V  roce 2016 nabyla účinnosti významná novela zákona o  vysokých školách, kterou jsme dlouhodobě podporovali. Kromě jiného přinesla zcela jinak pojaté řešení akreditací společně s povinností nově akreditovat všechny studijní programy. UJAK do tohoto procesu vstoupila znevýhodněná z  minulého období, což ji však přimělo k určitému návratu k vlastním kořenům, tj. k omezení šíře portfolia svých studijních programů a k většímu důrazu na nové budování pedagogicky zaměřených studií. K  těm tradičně rozvíjeným například nově přibyla i  unikátní Resocializační a penitenciární pedagogika, přičemž nosné studijní programy UJAK byly nově akreditovány.

Za 20 let své existence UJAK rozvinula cosi jako vlastní étos, soubor principů, jimiž se řídí v  časech dobrých i horších. Mezi zmíněné principy patří následující: veškeré činnosti vysoké školy jsou zaměřeny na studenty, studenti jsou (v  tom nejlepším slova smyslu) klienty instituce. Navzdory rozmanitým trendům ve  fungování (a  především financování) vysokého školství nelze upřednostňovat vědecký výzkum před vzděláváním studentů. Vzdělávání pro pomáhající profese, které UJAK dlouhodobě rozvíjí, je pozoruhodnou hodnotou, která přitahuje uchazeče o  studium, byť nevede k  nejlukrativnějším zaměstnáním. Profesně orientované studijní programy nejsou druhořadé (vůči těm akademicky zaměřeným), ale naopak představují příležitost pro rozvoj instituce i  pro uplatnění jejích absolventů.

Akademičtí pracovníci nestojí nad studujícími, ale jsou jim kolegy, poradci a  mentory. Úspěch (především soukromé) vysoké školy se měří uplatnitelností a  úspěchem jejích absolventů, nikoli mechanicky stanovenými „vstupními“ podmínkami pro její činnost. Vysoká škola má přispívat k  rozšíření možností přístupu k  vysokoškolskému vzdělání, a to svou oborovou strukturou a  inovativním přístupem k  obsahu a  výuce vysokoškolských programů, moderním pojetím prostupnosti studia a  přístupem ke  studentům. Vysoká škola má podporovat vzdělávání ve  všech životních etapách studentů a  tomu uzpůsobovat své formy a  metody. Vysokoškolská instituce důsledně pěstuje akademická práva a  akademické svobody. A  konečně – navzdory obecně šířené, avšak nepravdivé představě o postoji soukromých vysokých škol ke vzdělávání financovanému přímo studenty – vysoká škola ví, že vzdělání je cennější než tituly, a podle toho ke vzdělávání přistupuje.

Strategické záměry UJAK pro období 2021 dále kladou důraz především na  následující směry rozvoje vysoké školy: UJAK se zaměří na  rozvoj profesně orientovaných programů a  na  interaktivní a  další flexibilní metody výuky i  na  lepší slaďování studia s  rodinným a  pracovním životem. Portfolio studijních programů bude UJAK budovat sevřeněji, synergicky s  ohledem na  požadavky trhu práce a  s  důrazem na kvalitativní rozvoj stávajících programů a  případné rozšiřování jejich záběru do  oblasti pomáhajících profesí. Bude též podporovat podnikavost studentů a  průběžně inovovat obsah i formy studia.

Víme, že budoucnost soukromé vysoké školy lze sice plánovat a  vtělit do  promyšlených strategií, ale realita bývá obvykle trochu jiná a někdy dokáže i  řádně překvapit. Zmínili jsme hodnoty, kterých se hodláme držet i nadále – přestože se stále jako na počátku onoho dobrodružství zvaného VŠJAK/UJAK zdá, že cesta budování soukromé vysoké školy s  akcentem na  pedagogiku je svého druhu bláznovství. Je to však bláznovství, které se školou sdílí dnes již desetitisíce spokojených a úspěšných absolventů, jejichž počet rok od roku narůstá.